Skandály, jako například Panama Papers, přinesly společnostem nové výzvy – nutnost prověřit všechny subjekty, se kterými podnikají. Je to ale vůbec možné?
Úvodem je potřeba říci, ano, je to možné. Avšak celý proces je velmi složitý a ukrývá v sobě množství problémů, se kterými si drtivá většina společností nedokáže poradit – bez ohledu na svoji velikost, postavení či množství zaměstnanců, kteří se této problematice uvnitř společnosti věnují. Základní premisou však zůstává, že pokud nevíte, kdo je na druhé straně vašeho byznysu, ohrožujete vlastní firmu z finančního, ale i reputačního hlediska.
Prověřování obchodních partnerů ze státních registrů? Jejich transparentnost může být sporná
Prověřování třetích stran sice začíná být, na jedné straně, horkým tématem hlavně ve společnostech, které mají obchodní partnery v různých zemích, ale na druhou stranu se tyto společnosti potýkají s množstvím problémů. Účinným nástrojem by měly být registry skutečných majitelů firem v jednotlivých zemích Evropské unie. Jejich aplikování vychází ze směrnic EU a rámci zamezení praní špinavých peněz.
Některé evropské státy již tyto registry stihly zavést a zpřístupnit je veřejnosti, jako například Slovensko. V České republice je rejstřík konečných majitelů neveřejný a evidují se v něm skuteční vlastníci právnických osob a svěřeneckých fondů. Přístup k údajům mají například soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daní, FAÚ a ČNB spolu s dalšími orgány v boji proti terorismu, Nejvyšší kontrolní úřad, banky či poskytovatelé veřejné finanční podpory. V dalších zemích se s registry teprve začíná pracovat. Například na Kypru, který je jedním z nejoblíbenějších daňových rájů pro firmy z celého světa. Ještě na jaře letošního roku měly zhruba dvě tisícovky českých firem vlastníka s kyperským domicilem, nicméně jejich skuteční vlastníci s velkou pravděpodobností pocházejí z České republiky. Přitom jde o společnosti, jejichž souhrnný základní kapitál přesahuje 43 miliard korun.
Březen letošního roku měl být významným milníkem v boji proti praní špinavých peněz – jednotlivé registry na úrovni EU se měly propojit a zvýšit tak tlak na transparentnost informací v celém regionu. „A právě tady nastává problém. Každý stát implementuje směrnice svým způsobem a přizpůsobuje je vlastním politickým potřebám. Skutečná transparentnost je proto otázkou. Samostatnou kapitolu navíc představují složité právnické struktury, jejichž cílem je zakrýt skutečné vlastníky, únava při zjišťování informací anebo i úmyslná nespolupráce ze strany některých zemí či subjektů,“ popisuje složitost celé problematiky Petra Štěpánová, analytička poradenské společnosti Dun & Bradstreet. Ta sbírá ekonomické údaje o společnostech ze 120 zemí světa a denně je aktualizuje. Díky komplexnosti, šíři a provázanosti unikátních informací o firmách z celého světa velmi dobře doplňuje a rozšiřuje informační hodnotu státních registrů.
Rozplétáme vlastnické struktury
Požadavků na prokázání původu majetku a dohledávání skutečných vlastnických struktur přibývá a jejich objem se bude podle odhadů Dun & Bradstreet zvyšovat. Aplikování registrů tuto výzvu zřejmě významně neurychlí. „Jde totiž o náročný a zdlouhavý proces prověřování, obzvlášť pokud jsou obchodní vazby rozptýlené po celém světě. My se tomuto „rozplétání“ věnujeme desetiletí, a proto mají naše řešení u klientů dlouhodobě velký úspěch,“ říká Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet.
Zároveň dodává, že v globálním měřítku Dun & Bradstreet dokáže zanalyzovat a posoudit rizika jakéhokoliv subjektu na světě na úroveň 0,01 %, včetně rozklíčování vlastnické struktury a prověření osob proti sankčním seznamům i seznamům politicky exponovaných osob. „Tyto informace naše aplikace dokáží ještě doplnit o klíčové finanční ukazatele a kredibilitu obchodních partnerů, uzavřela Petra Štěpánová z Dun & Bradstreet. Ta má k dispozici údaje o vlastnících firem ve více než 120 zemích světa a zahrnuje informace o 150 milionech různých vlastnických propojení.